Is something missing?

7. května 2009 v 1:04 | queenofscots |  Čo to trepeš?!
Utahaná a otrávená vším, nalitá vínem a Baileys, poslouchajíc dokola a dokola White Shadows ... if you ever feel like someting´s missing, things you´ll never understand ... jsem si přečetla Kubův příspěvek na jeho blogu a spadla mi čelist.

Všemožnejma myšlenkovejma pochodama, který pak během asi pěti minut následovaly, jsem si uvědomila, jak je všechno hrozně oboustranný ... že proto, aby člověk mohl být šťastný, musí být zákonitě sobec nejvyššího kalibru, což na druhou stranu přináší stavy podobný tomu mýmu nebo Kubovýmu, kdy by toho člověk tolik chtěl a ikdyž jsou to věci banální a jednoduché, tak neni možno ... nebo jak je důležitý, aby se člověk cítil pochopen a hlavně aby stál druhým za to, aby se ho snažili pochopit ... a hlavně, že chtít je dobrej první krok, ale že jenom chtít nestačí ... že člověk asi musí občas zatajit dech a skočit ... a doufat v měkké přistání, anebo aspoň v takové, co mu otevře oči.

Zatím se mi potvrdilo, že všechno má svůj význam, ikdyž to zrovna teď třeba tak nevypadá. Musí být strasti abysme si pak vychutnali ty radosti. Musí být nějaký to dno, od kterýho se můžem odrazit. A dokud má člověk kolem sebe lidi, který má rád a oni mají rádi jeho, je to všechno dobrý.

Já osobně hlavně potřebuju mít pocit, že ostaním za něco stojím a že mě lidi můžou mít rádi takovou, jaká jsem ...

Moc alkoholu a málo spánku. Je toho tolik, co bych chtěla říct ale radši dobrou.

A stejně to řeknu ... prostě potřebujeme tu "spřízněnou duši" neboli někoho, kdo nám zvedne hladinu hormonů na takovou úroveň, že takovýhle věci nebudem mít potřebu řešit :) No, hodně štětí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bittersweet bittersweet | 7. května 2009 v 6:40 | Reagovat

tak tenhle chtel specialni rubriku! :)

2 Mary Mary | 7. května 2009 v 13:12 | Reagovat

myslíš "kterak se Maruška opila a filozofovala"? nebo "kecy a plky na dobrou noc"?:)))

3 Tomíno Tomíno | E-mail | 7. května 2009 v 19:57 | Reagovat

Ten Kubův příspěvek si netroufnu komentovat - pokusil bych se být vtipný, abych vše tak nějak zlehčil, ale všechny mé pokusy by vyzněly jako ta největší (omlouvám se) sračka, jakou jsem kdy splodil...

Ale tvé zamyšlení, Maruško, to okomentovat zvládnu, protože... prostě proto.
Každá akce je vlastně jen reakcí na něco jiného a zároveň startovacím polem pro nějakou jinou reakci. Skutečně vše souvisí se vším a ty prohry a pády jsou výhledově strašně moc důležitý. Jenže člověk, když je ve srabu, tak má ty obzory strašně malý, strašně blízko a strašně vysoký, takže vidí tak maxmálně metr kolek dokola. A to je děsně málo. Chtít je ale skutečně ta první příčka, od které se odrazit, ta první stavební kostka, se kterou to všechno začíná. Ale nesmí na to chtění a snažení se být člověk sám...ale kdo v týhle době není sám?! Všichni se utíkáme k něčemu a ne k někomu, což je velká chyba. Změňme to! Nebojme se někoho požádat o pomoc a někomu přiznat, že jsme úplně v prdeli (ještě jednou se omlouvám). Snad už si jednou uvědomíme, že máme kolem sebe souzněné duše (klidně tomu říkejme spřízněné duše, to je jedno), které neobtěžuje náš život či naše trápení, tudíž s nimi můžeme to své dno pořešit a ony nám pomohou se od něj odrazit, aniž by nám pak předkládaly nějaký účet za poskytnuté služby - k tomu je psycholog.
Chtějme a k tomu ještě začněme konat - pak bude svět a náš život přesně takový, jaký ho chceme. Se všemi tmavými i světlými okamžiky..

4 Mary Mary | 7. května 2009 v 20:48 | Reagovat

Tome, já jsem na okomentování Kubova článku taky neměla, asi proto, že mi přišel moc vážný, až tak vážný, že je to vážné ... já se snažim takovýhle věci aspoň trochu zlehčit, takže na ty moje hovadiny se dá reagovat asi snáz:) Jinak já se teď "v prdeli" ani necítím, vlastně se cítím osvobozená od toho "srabu", v jakym jsem byla a spíš mohla být. To díky tomu, že jsem začala chtít ... chtít svůj život žít naplno, tak jsem se taky rozhoupala a udělala ono rozhodnutí vrátit se do Čech, což možná způsobilo u některých lidí údiv a zklamání. Ale já jsem prostě chtěla změnit to, v čem jsem byla, tak jsem to udělala. Takže teď jsem ve fázi čekání a doufání, na což si myslim, že 2 měsíce jsou dlooooouhá doba. Ale prostě někdy je třeba zavřít oči a čekat ... a hlavně!!! Životní zásada číslo 1: nejlepší věci přicházejí neočekávaně:) Takže bysme se těmhle neočekávaným věcem měli otevřít a oni přijdou. Vážně přijdou:)

5 Tomíno Tomíno | E-mail | 7. května 2009 v 21:35 | Reagovat

A kdy!?? ;-)

Jj - také vím, že to dobré, to běžné, co člověk vidí kolem sebe, jednou přijde i ke mně...vím to. Jenže někdy nepřichází nic, ale absolutně nic moc dlouho a člověk má hned mnohem chmutnější myšlenky. Do toho přijde nějaká rána někomu v okolí a ten můj chmur je hned o něco černější.
Každopádně teď chci a věřím, takže se stačí už jen otevřít těm novým a prima věcem a ony přijdou...dřív, než se naděju!

Takže hurá do života, jež prostě přichází nečekán a nezván, ale jež je pln očekávání, jak si s ním poradíme;-)

6 Mary Mary | 7. května 2009 v 21:39 | Reagovat

Hele, zatim by tě mělo povznášet to, že přijdu (přijedu) já!!!!:DDD

7 Tomíno Tomíno | E-mail | 8. května 2009 v 9:28 | Reagovat

Na to se těším jak malej kluk na novýho sporťáka do sbírky autíček!!! Jsem povznešen až k mrakům na obloze (výš si teď nemohu dovolit, neboť se musím učit, což jsem už dlouho nedělal, takže si to vyžaduje více pozornosti než obvykle). Ale hned potom se nechám povznést až na Měsíc...třeba i na měsíc;-)

8 Private Joker Private Joker | 20. května 2009 v 2:59 | Reagovat

Nesouhlasim s tim, ze k tomu aby clovek byl stastny tak musi byt sobec (pokud vynecham moje tvrzeni ze vsechny nase akce jsou pouze sobecke a beru zakladni pohled na sobecke chovani), protoze nejstastnejsi za celou dobu jsem se citil behem torcher parade, kde jsem prevlecenej jako zeleny plastovy vojacek (meli jsme tema hracky) maval a salutoval detem, nebo jsem se s nima nechaval vyfotit rodici, mel jsem vazne skvele pocit, protoze to vypadalo ze vzbuzuji radost v lidech a byl jsem stastnej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama