Giving myself a clue

12. února 2009 v 22:34 | queenofscots |  Čo to trepeš?!
Trying to remind myself that I was happy here before I knew I could get on a plane and fly away...

Proč až když něco skončí, tak si uvědomíme, že nás to dělalo šťastnými? Fakt, přijde mi, že pořád čekáme, kdy teda jako budem absolutně happy, jenže na to přijdem, až když je vše ouvr. Tak jsem začala zkoušet si uvědomovat chvilky štestí, ty minuty, kdy vám je hej, protože ste si užili jógu, koupili ste si něco dobrýho a nemusíte nic ... vůbec nic, aspoň na jeden večer. A pak máte ty jóó velký chvilky kdy v duchu prosíte Pánaboha, aby zastavil čas ... těch je málo, ale stojí za to. A i po delší době občas zavřete oči a vzpomenete si na to, oči zase otevřete a zjistíte, že se na vás lidi v buse divně dívaj, protože se usmíváte od ucha k uchu...

Dalo by se říct, že jsem vlastně happy.

Jenže...

Anxiety, anxiety you give me no mercy! Grind my teeth smooth and flat in my sleep.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama