Occupation - šílenec

2. prosince 2008 v 0:42 | queenofscots |  To radši nikde nepublikuj
Poslední dobou chytám nerva až moc často. Příčinou jsem buď já sama nemožná a neschopná nebo moje pošahaná práce anebo Honza, kdo ho zná, určitě chápe.

Ale našla jsem řešení na takový nervy:) Ale to si nechám pro sebe.

Dneska po jednom takovým nervu v práci jsem vylezla na střechu. Až na to že, mrzlo, až praštilo, to bylo pěkný.

A už zase chodím na přednášky a možná začnu žít i jako normální člověk. Ty brďo já se normálně snad i těšim.

Fakt by mě zajímalo, jaký budu mít JÁ povolání, až (jestli) dodělám školu. Budu muset dělat něco kde budu minimálně řicházet do styku s lidma. Asi jsem se vážně měla dát na ty tučňáky anebo jít ve stopách mých rodičů geologů. No nic, už je pozdě, ale mezinárodní vztahy mě zatím baví.

Už jsem dělala ledacos, dalo by se říct. Chmel byl fajn, celej den na čerstvym vzduchu, trhala jsem a škubala a namotávala. A byla ohromná sranda vidět mé, jinak jako ze škatulky, spolužáky zmožený a špinavý od hlíny. Joo to byly časy:) Pak průvodkyně v muzeu. Tam jsem se vyřádila. Strašila jsem malý děti ve štolách, že na ně pošlu permoníka a klouzala se s lidma po Drkolnovské skluzavce. Taky jsem pak přepadávala lidi v Pražský a páčila z nich jejich politické názory anebo jim cpala letáčky Pepe Jeans. Jako hosteska jsem lidem nutila v Hypernově cigarety Viceroy, to bylo špatný. V Aberdeenu jsem si vyzkoušela prodávat holandský cibulky tulipánů na mezinárodním trhu a pak přišla nezapomenutelná zkušenost v baru jménem The Albyn, kde jsem jako barmanka míchala koktejly anebo jako servírka obskakovala místní snoby. Teď jsem v jednom pizza take-away a mám krotit tu moji milou zvěř, co se mnou pracuje. Taky mám být za každých okolností být milá k zákazníkům a řešit veškeré problémy a stížnosti. haaaaaaaaaaa, no to teda, zakazník je debil, hned jak zvedne telefon anebo vejde do krámu. V Albynu jsem se držela a dalo mi to taky hodně práce, tady už nejsem v nóbl podniku, tak si můžu občas dovolit někoho vyřvat nebo dělat ksichty u telefonu. Je to sranda, ale jak se říká, každá sranda něco stojí - mé fyzické i psychické síly. Ale! už jenom dva týdny a mám dvouměsíční pauzu a během těch dvou týdnů ... Míchal říkal, že má doma hodně alkoholu, že to prej nikdy nikdo nemůže vypít ... se ještě uvidí:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama