Jsem teď v silicu

9. prosince 2008 v 0:40 | queenofscots |  Po přečtení radši zahoď
Tyhle chvíle mám vážně ráda. Vykoupaná a v pyžamu sedím si tu takhle po práci u nás v obýváku a srkám čaj. Nemusím nic, můžu co chci. Konečně.

V uších mi hučí Pendulum. Kdyby mi ještě tak před pár měsíci někdo řekl, že něco takovýho budu poslouchat, tak po něm okamžitě házím předěty rozličných tvarů. No ale poslouchám to a moc mě to ba. Uklidňuje mě to a žene vpřed zároveň. In Silico je "temný" a to se mi líbí. Už z toho pomalu hluchu a ani mi to moc neva.

You must have known the storm is coming, when clouds appeared.

Jooooj věci se mění a lidi taky. Vypadá to, že budu potřebovat novýho spolubydlícího. Teď už vážně.

Kdybych to vzala všechno zpátky, vyčítala bych si to a nebylo by to fér hlavně vůči němu. To je snad pochopitelný. Táhne mě dolů, omezuje v rozletu, ikdyž to nemá v úmyslu.

Děje se toho vlastně teď hrozně moc, když to tak počítám. Ale stejně mám pocit, že se furt nemůžu hnout z místa. Jakto? To nevím, ale já se hnu, už se na tom pracuje.

I´m an angel bored like hell and you´re a devil meaning well... Já prostě potřebuju občas nakopnout. Potřebuju, aby mě někdo hecoval:)

Chci si věcma a zkušenostma projít sama. Nabít si čumák a na věci přicházet ... sama. Tak to přece chodí, ne?

Ale nejvíc mám strach z toho, že nakonec na všechno zůstanu SAMA...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | Web | 11. prosince 2008 v 16:27 | Reagovat

Pááááni, to jsou mi novinky - ale myslím, že Tě to posune někam dál!

2 Karin Karin | Web | 11. prosince 2008 v 16:30 | Reagovat

P.S. samota je fajn a navíc si myslim, že kůže jako Ty se obávat samoty nemusí:-) Navíc je tu vždycky Karin - měly jsme se v tom Holandsku vzít!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama