Díky

27. října 2008 v 16:23 | queenofscots
Děkuju za odpovědi, přátelé, už to stejně bylo asi vyřešeno za mě (aspoň to tak teď vypadá) ... bohužel i bohudík ... bohužel, protože zvítězila varianta, která je sice jistější a pohodlnější a méně riskantní, ale taky méně zábavná a dobrodružná.

Prostě jsem dostala přes čumák a dalo by se říct, že jsem to potřebovala. Jsem urážlivá, sebelítostivá, moc vše řešící a neschopná se nad věci povznést. Ano, to je pravda. Svým chováním akorát všechny seru. Důkazem toho je, že jediní dva lidé, které aspoň trochu zajímá, jak věci vidím já a jaké mám pocity (Kubo, pocity mám hrozný a i před tím byly takový zmatený) jsou dva tisíce mil daleko a komunikují se mnou přes internet. Toť krutá pravda, a další krutá pravda je, že se už konečně musím naučit své pocity neventilovat, ale kumulovat si je pěkně v sobě uvnitř, kde budou vadit akorát mě a nikomu jinýmu. Musím se už konečně naučit hodit věci za hlavu, ať už jsou jakkoli hrozný, naléhavý nebo důležitý a být sobecká a prostě si užívat toho co se mi namane. A ruku na srdce, tohle se mi nepovede asi nikdy. Takže promiň, že tě seru tímhle vším, ale taková jsem já ...

Měla jsem se dát na dráhu biologa a jet studovat tučňáky na Antarktidu.

Ale nebojte, já zase příjdu s nějakým hloupým dotazem:) Za váš zájem a rychlé odpovědi dík:)

Jo a umřel mi křeček ... už zase.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama